České príslovia

• Co je šeptem, to je s čertem.

• Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.

• Devatero řemesel - desátá bída.
• Díra - nedíra, furt se natírá.

• Chybami se člověk učí.
• Chytrému napověz, hloupého kopni.
• Chytrost nejsou žádné čáry.

• Jednooký mezi slepými králem.

• Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde.
• Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
• Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
• Kdo lže, ten krade.
• Kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem.
• Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí.
• Když se dva perou, třetí se směje.
• Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.
• Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
• Komu se nelení, tomu se zelení.
• Kráva zajíce nedohoní.
• Láska hory přenáší.
• Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše.
• Líná huba - holé neštěstí.
• Malé ryby - taky ryby.
• Mezi slepými jednooký králem.
• Mladí ležáci staří žebráci.
• Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
• Mnoho psů - zajícova smrt.
• Mráz kopřivu nespálí.
• Mrtvý prd ví.
• Nechval dne před večerem.
• Nemusí pršet, stačí, když kape.
• Není šprochu, aby nebylo pravdy trochu.
• (česky - chýba)

Opravdivo mlčať vie len ten, kto má čo povedať.

• Pečení holubi nelítají do huby.
• Pod svícnem bývá tma.
• Potmě každá kočka černá.
• Pozdě bycha honit.
• Příliš mnoho psů zajícova smrt.
• Psu ocas nenarovnáš.
• Ráno moudřejší večera.
• Ruka ruku myje.
• Ryba i host třetí den smrdí.
• S poctivostí nejdál dojdeš.
• Spíše projde velbloud uchem jehly, nežli bohatec vejde do království nebeského.
• Sytý hladovému nevěří.
• Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
• Tichá voda břehy mele.
• Vojna není kojná.
• Vzduch - boží duch.
• Zabij bobra, zachráníš strom.